Na ostrově Gran Canaria je mnoho sakrálních míst, ale kromě několika srdcovek a kruhů tu nejsou k vidění klasické megality. Tedy v oblastech přístupnějších nohám turisty. Jsou však soustředěny na plošině hory Hogarzales v západní části ostrova. Cesta sem je obtížná, dlouhá asi 4 kilometry a s převýšením 450 m. A to přesto, že vychází ze sedla, kterým vede silnice do Casas Blancas. (Ta pokračuje dále do Tasartica a dále k moři na přírodní malou pláž.) Kromě toho je pěšina nestabilní, její směr se každý rok mění vinou eroze a vegetace. Chůze je pomalá a cíle je dosaženo za dvě hodiny.

© Pavel Kozák:
Menhir na svahu hory

© Pavel Kozák:
Kamenná sakrální stavba

© Pavel Kozák:
Množství kruhů na plošině, v popředí srdcovka.
Horizont tvoří vrchol hory

Zde je návštěvník překvapen množstvím kamenných kruhů z malých kamenů, sakrální stavbou a dalšími menšími svatyněmi. Ty jsou především na svahu mezi plošinou a hřebenem hory a na něm.

Ve stěnách hory jsou pozůstatky po dolování obsidiánu, které je připisováno Guančům. Stáří megalitů ale stanoveno není, jakoby starší osídlení ostrova bylo tabu. Jistě, žádné nálezy po národu, který se sem uchýlil před zánikem Atlantidy, nejsou. Aspoň takové, které by umožnily klasické datování. Psychotronická datace hovoří o době vzniku 10 000 let před Kristem.

   

© Pavel Kozák:
Dva největší kruhy jsou určeny mužům respektive ženám​

   

© Pavel Kozák:
Svatyně na svahu

Kameny na plošině a vrcholu Hogarzales o tom mlčí a doufají, že aspoň občas k nim zavítá člověk jako v dávných dobách. Jsou totiž určeny pro lidského jedince, pro jeho aktuální duchovní vzestup a proměnu a každá sestava mu nabízí jinou oblast této proměny. Čas, který den poskytuje na meditaci ve všech svatyních, je malý, neboť je nutno se opět vrátit. I tak stojí naprosto neobvyklá atmosféra místa za návštěvu a namáhavou cestu.

© Pavel Kozák:
Oceán a hora Teide na ostrově Tenerife dotvářejí náladu plošiny